SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2025
| Maximální vyměřovací základ |
2.204.736 |
| Minimální roční vyměřovací základ HČ |
195.540 |
| Minimální roční vyměřovací základe VČ |
61.464 |
| Minimální měsíční vyměřovací základ HČ pro OSVČ |
23.278,50 |
| Mimální měsíční vyměřovací základ VČ |
5.122 |
| Minimální měsíční záloha HČ |
4.759 |
| Minimální měsíční záloha VČ |
1 496 |
| Rozhodná částka pro VČ |
111.736 |
| Minimální vyměřovací základ pro nemocenské OSVČ |
9 000 |
| Minimální nemocenské |
243 |
| Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění |
4.499 |
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – zálohy 2025
| Minimální vyměřovací základ |
279.342 |
| Minimální měsíční záloha
pojištění osob bez vlastních příjmů |
3.143
2.808 |
U sociálního i zdravotního pojištění, pokud hradíte pouze minimální pojistné, si nezapomeňte vždy provést úpravy nových sazeb o pojištění vždy od 1.1. běžného roku, aby nadále zůstaly bez pokut a penále!!
Do záloh na pojistné za běžný rok se započítává pouze pojistné uhrazené v běžném roce, případně přeplatky let předcházejících.
Dne 25.9.2020 byly ve Sbírce zákonů zveřejněny Nařízením vlády č. 381/2020 Sb. údaje o průměrné mzdě. Z těchto údajů se stanoví zálohy pro OSVČ i minimální vyměřovací základ pro zaměstnance.
Podnikatelům se zvyšují zálohy, zaměstnancům minimální vyměřovací základ. Úprava tak potěší zaměstnance i zaměstnavatele.
Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2021 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2019 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za 1. pololetí roku 2020. Vyjadřuje průměrný nárůst mezd za toto období.
Důležité údaje pro stanovení záloh pro rok 2021
- všeobecný vyměřovací základ činí 34,766
- přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení činí 1,0194
- průměrná mzda pro rok 2021 činí 35.441 Kč (34.766 x 1,0194 = 35.441)
ROZPRACOVÁNO
Kdy podat kontrolní hlášení?
Sledovaným obdobím je v případě právnických osob kalendářní měsíc. V případě fyzických osob se sledované období řídí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k DPH. Pořadí podání kontrolního hlášení a daňového přiznání za příslušné období je zcela nepodstatné.
Plátce, který je právnickou osobou (nebo zastupující člen skupiny), podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (bez ohledu na zdaňovací období plátce, tj. plátci s měsíčním i čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají kontrolní hlášení za kalendářní měsíc).
Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně, nebo čtvrtletně – podání kontrolního hlášení ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období spolu s daňovým přiznáním k DPH).
U společnosti se lhůty pro podání kontrolního hlášení určují podle osoby určeného společníka.
Kontrolní hlášení může být řádné nebo opravné (nahrazuje-li řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení), popřípadě následné, které se podává v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení. Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.
| Právnické osoby |
Fyzické osoby |
| měsíční plátci DPH |
čtvrtletní plátci DPH |
zvláštní případy |
| podávají každý měsíc kontrolní hlášení |
podávají každý měsícprvní kontrolní hlášení |
podávají čtvrtletně kontrolní hlášení |
např. vstup do insolvence,
úmrtí plátce mimořádný termín podání |
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, může očekávat pokutu ve výši:
- 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
- 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
- 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.
Správce daně může navíc uložit pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
Správce daně může navíc též uložit pokutu až do výše 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.
Nutno podotknout, že náhradní lhůtu neurčuje správce daně sám, ale je definována v zákoně a činí pouze 5 dnů (nikoli pracovních). Toto oznámení se doručuje prostřednictvím datové schránky, pokud ji má daňový subjekt zřízenou, nebo na e-mailovou adresu, kterou daňový subjekt za tím účelem uvede.
POZOR !!! Pro kontrolní hlášení neplatí § 250 daňového řádu
Podat přiznání DPH bez sankcí do dalších 5 pracovních dnů lze;
podat kontrolní hlášení je nutno do 25 dnů po ukončení měsíce – jinak SANKCE
Pokud jste si nyní zvykli na to, že přiznání k DPH podáváte po řádné lhůtě, ovšem v „beztrestné zóně“ (tedy do 5 pracovních dnů po řádné lhůtě), nutno upozornit, že v případě kontrolního hlášení toto prodloužení bez sankcí platit nebude. Ovšem přiznání k DPH a kontrolní hlášení nemusí být odeslány ve stejném okamžiku.
OPAKUJI LHŮTY PRO PODÁNÍ :
– Přiznání k DPH – termíny dané daňovým kalendářem + 5 pracovních dnů (bez sankcí) dle § 250 DŘ
– Kontrolní hlášení – nejpozději do 25 dnů po končení kalendářního měsíce (nebo čtvrtletí u fyzických osob – čtvrtletních plátců)
Od 1. 1. 2016 vznikka plátcům DPH nová povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení, a to výhradně elektronickou formou. Kdy je nutné učinit první podání a jakým způsobem jej můžete odeslat?