Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od 1.1.2020

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ 

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2020

Maximální vyměřovací základ 1 672 080 Kč
Minimální roční vyměřovací základ HČ 104 508 Kč
Minimální roční vyměřovací základe VČ 41 808 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ HČ 8 709 Kč
Mimální měsíční vyměřovací základ VČ 3 484 Kč
Minimální měsíční záloha HČ 2 544 Kč
Minimální měsíční záloha VČ 1 018 Kč
Rozhodná částka pro VČ 83 604 Kč
Minimální vyměřovací základ pro nemocenské OSVČ 6 000 Kč
Minimální nemocenské 138 Kč
Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění 3 000 Kč

 

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – zálohy 2020

Minimální vyměřovací základ                                             17 418 Kč
Minimální měsíční záloha                                                     2 352 KčZdravotní pojištění osob bez vlastních příjmů                     1 971 Kč

 

 

U zdravotního pojištění si nezapomeňte vždy provést úpravy nových sazeb o pojištění vždy od 1.1. běžného roku, aby nadále zůstaly bez pokut a penále!!

U sociálního pojištění dochází ke změně záloh až v následujícím měsíci, který následuje po podání přehledu za rok předchozí.

Zároveň do záloh na pojistné za běžný rok se započítává pouze pojistné uhrazené v běžném roce, případně přeplatky let předcházejících.

 

 

Průměrná mzda 2021

Dne 25.9.2020 byly ve Sbírce zákonů zveřejněny Nařízením vlády č. 381/2020 Sb. údaje o průměrné mzdě. Z těchto údajů se stanoví zálohy pro OSVČ i minimální vyměřovací základ pro zaměstnance.

Podnikatelům se zvyšují zálohy, zaměstnancům minimální vyměřovací základ. Úprava tak potěší zaměstnance i zaměstnavatele.

Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2021 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2019 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za 1. pololetí roku 2020. Vyjadřuje průměrný nárůst mezd za toto období.

Důležité údaje pro stanovení záloh pro rok 2021

  • všeobecný vyměřovací základ činí 34,766
  • přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení činí 1,0194
  • průměrná mzda pro rok 2021 činí 35.441  Kč      (34.766 x 1,0194 = 35.441)

ROZPRACOVÁNO

 

 

 

Kontrolní hlášení k DPH – lhůty a pokuty

Kdy podat kontrolní hlášení?    

Sledovaným obdobím je v případě právnických osob kalendářní měsíc. V případě fyzických osob se sledované období řídí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k DPH. Pořadí podání kontrolního hlášení a daňového přiznání za příslušné období je zcela nepodstatné.

Plátce, který je právnickou osobou (nebo zastupující člen skupiny), podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (bez ohledu na zdaňovací období plátce, tj. plátci s měsíčním i čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají kontrolní hlášení za kalendářní měsíc).

Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně, nebo čtvrtletně – podání kontrolního hlášení ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období spolu s daňovým přiznáním k DPH).

U společnosti se lhůty pro podání kontrolního hlášení určují podle osoby určeného společníka.

Kontrolní hlášení může být řádné nebo opravné (nahrazuje-li řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení), popřípadě následné, které se podává v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení. Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.

Právnické osoby Fyzické osoby
měsíční plátci DPH čtvrtletní plátci DPH zvláštní případy
podávají každý měsíc kontrolní hlášení podávají každý měsícprvní kontrolní hlášení podávají čtvrtletně  kontrolní hlášení např. vstup do insolvence,
úmrtí plátce mimořádný termín podání

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, může očekávat pokutu ve výši:

  • 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
  • 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
  • 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.

Správce daně může navíc uložit pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Správce daně může navíc též uložit pokutu až do výše 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

Nutno podotknout, že náhradní lhůtu neurčuje správce daně sám, ale je definována v zákoně a činí pouze 5 dnů (nikoli pracovních). Toto oznámení se doručuje prostřednictvím datové schránky, pokud ji má daňový subjekt zřízenou, nebo na e-mailovou adresu, kterou daňový subjekt za tím účelem uvede.

 

POZOR !!! Pro kontrolní hlášení neplatí § 250 daňového řádu

Podat přiznání DPH bez sankcí do dalších 5 pracovních dnů lze;

podat kontrolní hlášení  je nutno do 25 dnů po ukončení měsíce – jinak SANKCE 

Pokud jste si nyní zvykli na to, že přiznání k DPH podáváte po řádné lhůtě, ovšem v „beztrestné zóně“ (tedy do 5 pracovních dnů po řádné lhůtě), nutno upozornit, že v případě kontrolního hlášení toto prodloužení bez sankcí platit nebude. Ovšem přiznání k DPH a kontrolní hlášení nemusí být odeslány ve stejném okamžiku.

 

OPAKUJI LHŮTY PRO PODÁNÍ :

Přiznání k DPH – termíny dané daňovým kalendářem + 5 pracovních dnů (bez sankcí) dle § 250 DŘ

Kontrolní hlášení – nejpozději do 25 dnů po končení kalendářního měsíce (nebo čtvrtletí u fyzických osob – čtvrtletních plátců)

 

Kontrolní hlášení – závazná povinnost pro plátce DPH

Od 1. 1. 2016 vznikka plátcům DPH nová povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení, a to výhradně elektronickou formou. Kdy je nutné učinit první podání a jakým způsobem jej můžete odeslat?


Novelizací zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, vzniká od 1. 1. 2016 plátcům DPH nová povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Je to nový druh daňového tvrzení a obsahuje vybrané údaje o plněních, které plátce vykazuje ve svém daňovém přiznání k DPH. Kontrolní hlášení je založeno z velké části na údajích ze současné evidence pro účely DPH.Kontrolní hlášení se bude podávat za období, ve kterém plátce zejména:

  • přiznává daň na výstupu (tj. vyplňuje řádky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10, 11, 12 a 13 daňového přiznání k DPH),
  • uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (tj. vyplňuje řádek 25 daňového přiznání k DPH),
  • uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu (tj. bude vyplňovat řádky 40, 41 daňového přiznání k DPH),
  • uskutečnil nebo přijal příslušná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

Jak podat kontrolní hlášení?

Podat kontrolní hlášení je nutné výhradně elektronickou formou. Pozor, kromě kontrolního hlášení jsou povinni  všichni plátci DPH bez výjimky podávat daňová přiznání k dani z přidané hodnoty pouze elektronicky.

Datovou zprávu můžete odeslat prostřednictvím:

  • daňového portálu – aplikace EPO na www.daneelektronicky.cz. Tento způsob odeslání vám zabezpečí ověření správnosti formátu a struktury datové zprávy. Pro jednoznačnou identifikaci podatele je možné využít jeden z následujících způsobů:
    • uznávaný elektronický podpis,
    • přihlašovací údaje do datové schránky,
    • dodatečné potvrzení za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení (tzv. e-tiskopis),
  • datové schránky.

Zavedením kontrolního hlášení nevzniká povinnost zřídit si datovou schránku ani uznávaný elektronický podpis.

Co je kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení nenahrazuje daňové přiznání, jedná se o institut zcela odlišný. Ačkoliv je kontrolní hlášení díky použitému označení slovem „hlášení“ řádným daňovým tvrzením podle daňového řádu, nejde o tvrzení daně jako takové. Nicméně správce daně může získané údaje využít při správě daní a případně i při stanovení výše daně.

Kontrolní hlášení vychází z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, kterou jsou plátci daně již v současnosti povinni vést podle § 100 zákona o DPH. Vzhledem k tomu, že údaje uváděné v kontrolním hlášení odpovídají údajům dosud vykazovaným ve výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti, je povinnost podání tohoto výpisu zrušena společně se zavedením kontrolního hlášení (tj. od 1. 1. 2016).

Podobně jako u daňového přiznání i u kontrolního hlášení má plátce povinnost tvrzení a důkazní břemeno toho, co tvrdil, nebo tvrdit měl.