V létě jsme Vás v našem RADARU „Vrací se EET?“ informovali o připravovaném návratu elektronické evidence tržeb. Tehdy byl zákon ještě v legislativním procesu a jeho konečná podoba nebyla známá.
Od naší první informace došlo během schvalování k několika změnám. Nebudeme se však vracet k jednotlivým podobám původního návrhu, protože pro podnikatele jsou dnes rozhodující především pravidla, která byla nakonec schválena.
Zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a od 1. ledna 2027 se elektronická evidence tržeb vrací pod označením EET 2.0.
Nový systém navazuje na původní evidenci, ale přináší také důležité změny. Zjednodušuje rozsah odesílaných údajů, ruší povinnost vystavovat účtenky pro samotné účely EET a reaguje na současné způsoby placení.
Pro podnikatele je však nejdůležitější vědět, koho se nová povinnost týká, které platby budou podléhat evidenci, jaké existují výjimky a co je potřeba připravit před zahájením provozu.
V tomto úvodním RADARU představujeme základní pravidla EET 2.0, která jsou společná pro všechny podnikatele. Konkrétní situace, rozdíly mezi jednotlivými způsoby úhrady a jejich uplatnění v praxi si podrobněji vysvětlíme v navazujících příspěvcích naší série KLIK, zaměřených na jednotlivé podnikatelské obory.
1. KOHO SE EET 2.0 TÝKÁ?
Elektronická evidence tržeb se obecně vztahuje na poplatníky daně z příjmů fyzických a právnických osob, kterým při podnikatelské činnosti vznikají příjmy splňující zákonné podmínky evidované tržby.
Může se tedy týkat živnostníků, obchodních společností, provozovatelů obchodů, restaurací, řemeslníků, poskytovatelů odborných služeb i dalších podnikatelských subjektů.
Samotný obor podnikání však ještě nerozhoduje o tom, zda podnikatel musí evidovat tržby.
2. KTERÉ PLATBY SE BUDOU EVIDOVAT?
Základním pojmem nové EET je kontaktní platba.
Jedná se zejména o platbu uskutečněnou při osobním kontaktu zákazníka s podnikatelem nebo jeho zaměstnancem, případně v provozovně či dopravním prostředku podnikatele v souvislosti s dodáním zboží nebo poskytnutím služby.
Pokud taková platba představuje rozhodný příjem z podnikání a nevztahuje se na ni zákonná výjimka, podléhá evidenci.
Typicky půjde o platby:
- v hotovosti,
- platební kartou, mobilním telefonem nebo chytrými hodinkami,
- prostřednictvím QR kódu,
- bankovním převodem nebo inkasem, pokud jde o kontaktní platbu,
- stravenkami, poukázkami, dárkovými kartami a dalšími obdobnými platebními prostředky,
- prostřednictvím kryptoaktiv a dalších virtuálních aktiv,
- šekem, směnkou nebo cestovním šekem.
Evidenci může podléhat také použití kauce nebo obdobné jistoty, pokud byla původně složena kontaktní platbou a jsou splněny další zákonné podmínky.
Důležité je, že samotné připsání peněz na bankovní účet ještě neznamená, že platba evidenci nepodléhá. Rozhodující je také způsob a okolnosti jejího uskutečnění.
Hotovostní platby obecně splňují podmínku způsobu úhrady i tehdy, pokud neproběhnou při osobním kontaktu. Pro vznik evidenční povinnosti však musí být splněny také ostatní zákonné podmínky.
DŮLEŽITÉ – KDY JE QR PLATBA KONTAKTNÍ PLATBOU?
QR kód je pouze způsob, jak zákazníkovi předat platební údaje. Sám o sobě neurčuje, zda platba podléhá EET.
Rozhodující jsou okolnosti, za kterých zákazník platbu provádí.
Pokud zákazník při osobním předání zakázky načte QR kód a přímo za přítomnosti řemeslníka odešle platbu prostřednictvím mobilního bankovnictví, jedná se o kontaktní platbu podléhající EET.
Pokud však řemeslník zákazníkovi vystaví fakturu s QR kódem a zákazník ji později uhradí ze svého domova, bez osobního kontaktu s podnikatelem a mimo jeho provozovnu, nejde za těchto okolností o kontaktní platbu.
Rozhodující tedy není použití QR kódu ani skutečnost, že peníze přicházejí na bankovní účet, ale místo a okolnosti uskutečnění platby.
3. KTERÉ PLATBY SE NEEVIDUJÍ?
Nová EET se nevztahuje na všechny příjmy podnikatele ani na všechny bezhotovostní platby.
Evidenci obecně nepodléhají bezhotovostní platby uskutečněné na dálku, bez osobního kontaktu se zákazníkem a mimo provozovnu či dopravní prostředek podnikatele, pokud nejde o jiný zákonem stanovený případ.
Typicky se jedná o úhrady faktur bankovním převodem, které zákazník provádí ze svého domova nebo kanceláře, případně o platby prostřednictvím internetových platebních bran.
Zvláštní pravidla platí také pro dobírky a další způsoby úhrady, u nichž je rozhodující, kdo platbu přijímá a jakým způsobem je následně předána podnikateli.
Evidence se současně nevztahuje na příjmy, které nejsou rozhodným příjmem z podnikání. Jde například o příjmy ze zaměstnání, běžné příjmy z nájmu nebo příležitostný prodej soukromého majetku.
Pro posouzení evidenční povinnosti je tedy vždy důležitý nejen způsob zaplacení, ale také charakter samotného příjmu.
4. OJEDINĚLÁ PLATBA NENÍ TOTÉŽ CO OBČASNÁ PLATBA
Zákon pamatuje také na skutečně ojedinělé příjmy.
Tato výjimka se však nevztahuje automaticky na každého podnikatele, který přijímá hotovost jen několikrát za rok.
Rozhodující je, zda jde o platbu výjimečnou, neočekávanou a mimo běžný způsob podnikání.
Pokud například podnikatel běžně přijímá výhradně bezhotovostní úhrady na dálku a zcela mimořádně nastane nepředvídaná situace, při níž přijme hotovost, může být splněna podmínka ojedinělého příjmu.
Jestliže však podnikatel předem počítá s tím, že mu zákazníci budou příležitostně platit hotově, nejde automaticky o ojedinělou tržbu jen proto, že takové platby nejsou časté.
Nízká četnost plateb tedy sama o sobě nezakládá výjimku z evidence.
5. KDO JE ZE ZÁKONA VYŇAT?
Vedle plateb, které nesplňují podmínky evidence, existují také výslovné zákonné výjimky.
Je však potřeba rozlišovat dvě základní situace. V některých případech jsou z evidence vyňaty všechny tržby určitého subjektu, zatímco v jiných případech se výjimka vztahuje pouze na konkrétní činnost nebo druh příjmu.
VEŘEJNÉ INSTITUCE A FINANČNÍ SEKTOR
Z evidence jsou vyňaty například tržby státu, státních fondů, obcí, krajů, dobrovolných svazků obcí, příspěvkových organizací, veřejných vysokých škol a dalších zákonem vymezených veřejnoprávních subjektů.
Zvláštní postavení mají také banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, zajišťovny, investiční společnosti, investiční fondy, penzijní společnosti a další zákonem vymezené finanční instituce.
VYBRANÉ REGULOVANÉ ČINNOSTI
Evidenci nepodléhají například zákonem vymezené tržby z podnikání na základě zvláštních oprávnění nebo licencí v oblasti energetiky, vodovodů a kanalizací či nebankovního poskytování spotřebitelských úvěrů.
Další výjimky se vztahují na vybrané činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, poštovních služeb a hazardních her.
Zákon vyjímá také některé tržby z osobní železniční přepravy, obchodní letecké dopravy a plateb uskutečněných v dopravních prostředcích v rámci pravidelné hromadné přepravy osob, pokud splňují stanovené podmínky.
Samostatnou výjimkou jsou tržby ze stravování nebo ubytování poskytovaného dětem, žákům a studentům školami nebo školskými zařízeními.
Nejde však o obecné osvobození každého podnikatele, který v těchto oblastech působí. Vždy je nutné posoudit konkrétní činnost a zákonné podmínky.
PRODEJNÍ AUTOMATY A SAMOOBSLUŽNÁ ZAŘÍZENÍ
Zákon stanoví výjimky také pro tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejních automatů a pro některá samoobslužná zařízení.
U dalších samoobslužných zařízení umístěných mimo provozovnu se výjimka uplatní pouze tehdy, pokud okolnosti ani při vynaložení přiměřených nákladů neumožňují nebo zásadně ztěžují evidenci tržeb. Ne každé zařízení bez obsluhy je tedy automaticky osvobozeno.
Další specifické výjimky se týkají například provozování veřejných toalet nebo sezónního prodeje sladkovodních ryb a souvisejících služeb. U prodeje ryb platí výjimka pro tržby uskutečněné od 18. do 24. prosince v provozovně, ve které se v tomto období uskutečňují pouze tyto zákonem vymezené tržby.
SPOLKY A NEZISKOVÉ ORGANIZACE
U neziskových organizací je důležité rozlišovat hlavní nepodnikatelskou činnost a případnou vedlejší podnikatelskou činnost.
Příjmy z nepodnikatelské činnosti obecně nepředstavují evidované tržby. Zákon současně obsahuje výjimku pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost veřejně prospěšných poplatníků.
To však neznamená, že každá hotovostní tržba spolku nebo jiné neziskové organizace je automaticky osvobozena.
Například pravidelný provoz občerstvení, prodej zboží nebo jiná soustavná výdělečná činnost mohou vyžadovat samostatné posouzení.
OSOBY SE ZÁVAŽNÝM ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM
Zákon umožňuje vynětí také podnikajícím fyzickým osobám se zákonem vymezeným závažným zrakovým postižením.
Podmínkou je mimo jiné příslušný průkaz ZTP, ZTP/P nebo obdobný průkaz uznávaný v Evropské unii z důvodu stanoveného zrakového postižení a splnění dalších zákonných požadavků týkajících se výkonu podnikatelské činnosti, zaměstnanců a spolupracujících osob.
EET OFF – ZVLÁŠTNÍ MOŽNOST PRO VYBRANÉ OSVČ
Samostatnou možností je režim EET OFF.
Je určen vybraným osobám samostatně výdělečně činným v prvním pásmu paušálního režimu, které splňují zákonné podmínky, zejména limit příjmů ze samostatné činnosti do 1 milionu Kč za předchozí zdaňovací období.
Podnikatel, který podmínky splní, se může dobrovolně přihlásit k přirážce k paušální záloze ve výši 1 400 Kč měsíčně.
Při splnění zákonných podmínek je pak zproštěn povinnosti evidovat tržby.
Nejde tedy o automatické osvobození všech drobných podnikatelů ani o obecnou výjimku podle výše hotovostních příjmů.
Přihlášení k přirážce není možné kdykoliv během roku. Zákon stanoví konkrétní postup a závazné lhůty. Před rozhodnutím je proto vhodné zvážit, zda se tento režim konkrétnímu podnikateli skutečně vyplatí.
DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ VÝJIMKY
Zákon upravuje také některé méně obvyklé situace, například přechodné vynětí tržeb právnické osoby do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dnů následujících po jeho přidělení.
Úplný výčet zákonných výjimek a podmínky jejich uplatnění naleznete zejména v § 11 až 13 zákona č. 180/2026 Sb.
Upozorňujeme, že uvedený přehled je pouze základním shrnutím zákonných výjimek. Pokud se některá z nich může týkat Vaší činnosti, doporučujeme ověřit její přesné podmínky přímo v zákoně. Vybraným podnikatelským oborům a konkrétním situacím se budeme podrobněji věnovat také v navazujících příspěvcích naší série KLIK.
6. CO BUDE EET 2.0 ZNAMENAT V BĚŽNÉM PROVOZU?
Podnikatel, který bude přijímat evidované tržby, musí zajistit jejich odesílání do systému Finanční správy prostřednictvím vhodného pokladního řešení.
Nemusí přitom vždy pořizovat novou registrační pokladnu. Podle charakteru podnikání lze využít také počítač, tablet nebo mobilní telefon s odpovídajícím programovým vybavením. Stávající pokladní systém bude v mnoha případech možné používat i nadále, zpravidla po aktualizaci softwaru.
Pro menší podnikatele připravuje Finanční správa bezplatnou webovou aplikaci MOJE eet, která má umožnit evidenci bez pořizování specializovaného pokladního systému. Její spuštění je plánováno na 1. prosince 2026.
CO SE MĚNÍ U ÚČTENEK?
Pro samotné účely EET odpadá povinnost vystavovat a předávat zákazníkům účtenky.
To však neznamená, že podnikatel již nemusí vystavovat doklady. Povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, například ze zákona o ochraně spotřebitele, zákona o DPH nebo účetních a daňových předpisů, zůstávají zachovány.
JAKÉ ÚDAJE SE ODESÍLAJÍ?
Do systému Finanční správy se odesílají pouze zákonem stanovené údaje o evidované tržbě.
Jde zejména o identifikaci podnikatele, označení evidenční jednotky a pokladního zařízení, pořadové číslo tržby, datum a čas jejího uskutečnění, celkovou částku a identifikaci datové zprávy.
V některých zvláštních případech se odesílají také další zákonem stanovené údaje, například při následném čerpání předplacených prostředků nebo při evidenci tržeb v zastoupení.
Neeviduje se kompletní položkový obsah nákupu ani rozpis jednotlivých sazeb DPH.
CO KDYŽ NEFUNGUJE INTERNET?
Zákon počítá také s technickými problémy, například s výpadkem internetového připojení.
Pokud se údaje nepodaří odeslat ve stanovené době odezvy, musí je podnikatel odeslat bez zbytečného odkladu po odstranění příčiny, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.
Výpadek internetu tedy automaticky neznamená, že podnikatel musí přerušit provoz. Musí však zajistit následné odeslání údajů v souladu se zákonem.
Podrobný postup registrace, získání certifikátů, nastavení pokladního řešení a řešení technických problémů si vysvětlíme v navazujícím praktickém článku naší série KLIK.
JEDNORÁZOVÁ SLEVA NA DANI
V souvislosti se zavedením EET 2.0 zákon upravuje také slevu na dani z příjmů fyzických osob na evidenci tržeb až do výše 5 000 Kč.
Slevu lze při splnění zákonných podmínek uplatnit pouze v prvním zdaňovacím období, ve kterém poplatník zaevidoval tržbu, kterou měl povinnost evidovat. Její skutečná výše závisí na zákonem stanoveném výpočtu a nemusí dosáhnout celé částky 5 000 Kč.
Podrobněji se podmínkám uplatnění této slevy budeme věnovat v navazujícím praktickém článku.
7. KDY NOVÁ EET ZAČÍNÁ?
Elektronická evidence tržeb EET 2.0 se zavádí od 1. ledna 2027, a to bez postupného náběhu podle jednotlivých podnikatelských oborů.
Leden 2027 je současně určen jako pilotní období, během kterého mají být tržby již evidovány, Finanční správa však avizovala, že v tomto měsíci nebude plnění povinností vymáhat.
Pilotní období tedy neznamená, že zákonná povinnost evidence začíná až v únoru.
Přípravy na nový systém již probíhají. Od listopadu 2026 mohou podnikatelé prostřednictvím Daňové informační schránky plus (DIS+) na portálu MOJE daně provádět první kroky potřebné k zahájení evidence, včetně získání certifikátů.
Podrobný harmonogram, jednotlivé termíny a postup přípravy od registrace až po zahájení evidence Vám představíme v následujícím praktickém článku naší série KLIK.
CO Z TOHO VYPLÝVÁ?
Návrat EET 2.0 neznamená, že každý podnikatel musí automaticky pořizovat nové zařízení nebo evidovat všechny své příjmy. Znamená však, že by si měl včas ověřit, zda se na jeho podnikatelskou činnost nová povinnost vztahuje a zda splňuje podmínky některé ze zákonných výjimek.
Rozhodující není pouze obor podnikání, ale především charakter přijímaných příjmů, způsob jejich úhrady a konkrétní zákonné podmínky.
V našem letním RADARU jsme slíbili, že se k tématu vrátíme, jakmile bude zákon definitivně schválen. Tento slib nyní plníme a v navazující sérii KLIK budeme pokračovat praktickými informacemi o přípravě na EET 2.0 i vysvětlením pravidel pro jednotlivé podnikatelské obory.
Jedním z připravovaných témat budou také řemeslníci a poskytovatelé kancelářských služeb. Na konkrétních příkladech si ukážeme, kdy se evidují hotovostní a kontaktní platby, jak se posuzují faktury, zálohy a jejich vyúčtování nebo platby přijímané zaměstnanci.
Naším cílem je, abyste měli včas k dispozici srozumitelné a ověřené informace, podle kterých se budete moci na nové povinnosti připravit bez zbytečných komplikací.
OFICIÁLNÍ ZDROJE INFORMACÍ
Zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů:
Informační portál Finanční správy k EET 2.0:
Zpracováno podle zákona č. 180/2026 Sb. a informací Finanční správy České republiky. Stav k 17. listopadu 2026.
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ
Tento článek slouží jako praktický průvodce pravidly EET 2.0 a vychází z právních předpisů a oficiálních informací Finanční správy platných ke dni jeho zpracování. Uvedené příklady představují modelové situace, které nemusí postihovat všechny okolnosti konkrétního podnikání.
Doporučujeme proto každému podnikateli, aby si evidenční povinnost ověřil podle skutečného charakteru svých tržeb, způsobu přijímání plateb a vlastních obchodních podmínek, a to s využitím výše uvedených právních předpisů a oficiálních metodických informací Finanční správy. V případě nejasností je vhodné konkrétní situaci konzultovat s příslušným správcem daně nebo odborným poradcem.
___________
Co pro Vás připravujeme v sérii RADAR a KLIK k EET
RADAR č. 1 – EET 2.0 – Všeobecné informace a výjimky
RADAR č. 2 – EET 2.0 – Harmonogram, termíny a registrace
KLIK č. 1 – Maloobchod a e-shopy
KLIK č. 2 – Řemeslníci a kancelářské služby
KLIK č. 3 – Gastronomie a ubytovací služby
KLIK č. 4 – Trhy, stánky a spolky