Novela zákona o účetnictví od 1.1.2016

……  přinese řadu podstatných změn pro účetní jednotky. Jednou z nich bude také znovuzavedení jednoduchého účetnictví. Kdo jej bude moci využívat?

Novela zákona o účetnictví platná od roku 2016 přinese řadu podstatných změn pro účetní jednotky. Některé vyplývají z povinnosti zavést evropské předpisy do české legislativy, další jsou reakcí na ustálenou praxi. Právě do druhé skupiny patří znovuzavedení jednoduchého účetnictví.

Mnozí profesionálové v účetní oblasti nepovažují vůbec jednoduché účetnictví za účetnictví a s povděkem kvitovali, že bylo v zákoně o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) k 31. 12. 2003 zrušeno. Ovšem určité typy účetních jednotek mohly i nadále jednoduché účetnictví využívat, protože § 38a zákona to dovoloval občanským sdružením, církvím, náboženským organizacím a honebním společenstvím při splnění limitu příjmů do 3.000.000 Kč ročně.

Fyzické osoby od roku 2004 musely přejít na daňovou evidenci, pokud nevedly podvojné účetnictví.

Kdo bude moci využívat jednoduché účetnictví?

Z výjimky, jak byl původně § 38a koncipován, se stala trvalá věc a vymezené účetní jednotky tak postupovaly a postupují podle již neplatného zákona. Proto bylo v novelizaci zákona o účetnictví přistoupeno k tomu, že se jednoduché účetnictví „vrátilo do hry“. Ovšem již jen pro tyto subjekty:

  • spolek a pobočný spolek,
  • odborová organizace, pobočná odborová organizace, mezinárodní odborová organizace a pobočná mezinárodní organizace,
  • organizace zaměstnavatelů, pobočná organizace zaměstnavatelů, mezinárodní organizace zaměstnavatelů a pobočná organizace zaměstnavatelů,
  • církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společenství,
  • honební společenstva.

Fyzické osoby tedy jednoduché účetnictví nově nebudou využívat, platí pro ně buď daňová evidence podle zákona o daních z příjmů, nebo klasické účetnictví podle zákona o účetnictví.

Jednoduché účetnictví nebudou moci využívat ani ostatní neziskové subjekty, jako jsou např. obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, ústavy, společenství vlastníků jednotek či bytová družstva.

Vybrané neziskové subjekty, které mohou vést jednoduché účetnictví, musí dále splnit tato zákonná kritéria:

  • nejsou plátci daně z přidané hodnoty,
  • jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč,
  • hodnota jejich majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč.

Peněžní deník se opět vrací do zákona o účetnictví

Do zákona o účetnictví se opět vrací pojem peněžní deník, což je jedna z účetních knih jednoduchého účetnictví. Dalšími jsou kniha pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku (finanční majetek, dlouhodobý majetek, zásoby, ceniny).

Do peněžního deníku se budou zaznamenávat, jak tomu bylo i v minulosti, peněžní prostředky v hotovosti a v bankách, spořitelních a úvěrových družstvech, dále příjmy a výdaje skutečně přijaté či zaplacené a průběžné položky (převody mezi bankovním účtem a pokladnou či naopak).

Jednoduché účetnictví neumožňuje účtovat v hospodářském roce, účetní období tedy bude shodné s kalendářním rokem.

Do 6 měsíců po skončení účetního období je nutné sestavit přehled o majetku a závazcíchpřehled o příjmech a výdajích. Vyhláška má stanovit přesné položky přehledů, účetních knih a stanovit metody v jednoduchém účetnictví.

Ke dni psaní tohoto článku však ještě není vyhláška vyhlášena ve Sbírce zákonů, ale z meziresortního připomínkování je patrné, že náplň položek bude obdobná, jak tomu bylo při dosavadním postupu v jednoduchém účetnictví. Přesné označení řádků přehledů bude vyznačeno v přílohách k vyhlášce.

Vybraným účetním jednotkám tedy nezbývá, než sledovat finalizaci legislativního procesu a od 1. 1. 2016 se řídit již novým zákonem o účetnictví a novou platnou vyhláškou.

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od 1.1.2016

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ 

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2016

Maximální vyměřovací základ 1 296 288 Kč
Minimální roční vyměřovací základ HČ 81 024 Kč
Minimální roční vyměřovací základe VČ 32 412 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ HČ 6 752 kČ
Mimální měsíční vyměřovací základ VČ 2 701 Kč
Minimální měsíční záloha HČ 1 972 Kč
Minimální měsíční záloha VČ 789 Kč
Rozhodná částka pro VČ 64 813 Kč
Minimální vyměřovací základ pro nemocenské OSVČ 5 000 Kč
Minimální nemocenské 115 Kč
Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění 2 500 Kč

 

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – zálohy

Minimální vyměřovací základ 13 503 Kč
Minimální měsíční zálohaZdravotní pojištění osob bez vlastních příjmů 1 823 Kč1 337 Kč

 

Nezapomeňte provést úpravy plateb od 1.1.2016 aby nadále zůstaly bez pokut a penále!!

 

 

Minimální mzda od 1.1.2016

Vláda schválila návrh nařízení, kterým se od 1. ledna 2016 zvýší minimální měsíční mzda na 9 900 Kč a minimální hodinová mzda na 58,70 Kč. Zkrátka nepřijdou ani zdravotně postižení – těm se minimální mzda po několika letech zvedne na 9 300 Kč.

Od roku 2016 se zvýší minimální měsíční mzda o 700 korun na 9 900 Kč a minimální hodinová mzda z 55 Kč na 58,70 Kč. V návaznosti na to se valorizují také nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách, a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě.

Minimální mzda od 1. 1. 2016 (40hodinová týdenní pracovní doba):

Skupina prací v Kč za hodinu v Kč za měsíc
1. 58,70 9 900
2. 64,80 10 900
3. 71,60 12 100
4. 79,00 13 300
5. 87,20 14 700
6. 96,30 16 200
7. 106,30 17 900
8. 117,40 19 800

Minimální mzda v České republice je stále jedna z nejnižších v Evropské unii a pohybuje se pod hranicí chudoby. Vláda chce postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Při schválené valorizaci minimální mzdy lze v roce 2016 předpokládat zvýšení jejího podílu k průměrné mzdě na 36 procent.

Jak se změní od roku 2016 čistá mzda  zaměstnancům, kteří pobírají minimální mzdu?

Výplata
v hrubém
Počet  dětí Výplata v čistém
9 900 Kč 0 8 810 Kč
9 900 Kč 1 9 927 Kč
9 900 Kč 2 11 244 Kč
9 900 Kč 3 12 661 Kč

 

Minimální mzda se zvýší i zdravotně postiženým

Zvýšení se týká také zaměstnanců, kteří pobírají invalidní důchod. Pro tyto osoby zůstala sazba minimální mzdy od jejího opětovného zavedení v roce 2013 v nezměněné výši, tj. 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Vláda na svém květnovém jednání schválila Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Tento materiál obsahuje opatření, které má odstranit nerovnoprávné postavení osob se zdravotním postižením v odměňování minimální mzdou.

Termín pro jeho splnění je stanoven na začátek roku 2017 a od tohoto data by tedy měla být uplatňována pouze jedna sazba minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy shodně pro všechny zaměstnance.

Dorovnání snížených sazeb pro zaměstnance s invalidním důchodem k základní sazbě minimální mzdy bude provedeno postupně.

V roce 2016 se sazby zvyšují ze 48,10 Kč za hodinu na 55,10 Kč za hodinu a z 8 000 Kč za měsíc na 9 300 Kč za měsíc.

Minimální mzda při omezeném pracovním uplatnění od 1. 1. 2016 (40hodinová týdenní pracovní doba):

Skupina prací v Kč za hodinu v Kč za měsíc
1. 55,10 9 300
2. 60,90 10 300
3. 67,20 11 300
4. 74,20 12 500
5. 81,90 13 800
6. 90,50 15 300
7. 99,90 16 800
8. 110,30 18 600

 

 

Kontrolní hlášení k DPH – lhůty a pokuty

Kdy podat kontrolní hlášení?    

Sledovaným obdobím je v případě právnických osob kalendářní měsíc. V případě fyzických osob se sledované období řídí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k DPH. Pořadí podání kontrolního hlášení a daňového přiznání za příslušné období je zcela nepodstatné.

Plátce, který je právnickou osobou (nebo zastupující člen skupiny), podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (bez ohledu na zdaňovací období plátce, tj. plátci s měsíčním i čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají kontrolní hlášení za kalendářní měsíc).

Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně, nebo čtvrtletně – podání kontrolního hlášení ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období spolu s daňovým přiznáním k DPH).

U společnosti se lhůty pro podání kontrolního hlášení určují podle osoby určeného společníka.

Kontrolní hlášení může být řádné nebo opravné (nahrazuje-li řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení), popřípadě následné, které se podává v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení. Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.

Právnické osoby Fyzické osoby
měsíční plátci DPH čtvrtletní plátci DPH zvláštní případy
podávají každý měsícprvní kontrolní hlášení
do 25. února 2016
podávají každý měsícprvní kontrolní hlášení
do 25. února 2016
podávají čtvrtletněprvní kontrolní hlášení
do 25. dubna 2016
např. vstup do insolvence,
úmrtí plátcemimořádný termín podání

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, může očekávat pokutu ve výši:

  • 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
  • 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
  • 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.

Správce daně může navíc uložit pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Správce daně může navíc též uložit pokutu až do výše 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

Nutno podotknout, že náhradní lhůtu neurčuje správce daně sám, ale je definována v zákoně a činí pouze 5 dnů (nikoli pracovních). Toto oznámení se doručuje prostřednictvím datové schránky, pokud ji má daňový subjekt zřízenou, nebo na e-mailovou adresu, kterou daňový subjekt za tím účelem uvede.

 

POZOR !!! Pro kontrolní hlášení neplatí § 250 daňového řádu

Podat přiznání DPH bez sankcí do dalších 5 pracovních dnů lze;

podat kontrolní hlášení  je nutno do 25 dnů po ukončení měsíce – jinak SANKCE 

Pokud jste si nyní zvykli na to, že přiznání k DPH podáváte po řádné lhůtě, ovšem v „beztrestné zóně“ (tedy do 5 pracovních dnů po řádné lhůtě), nutno upozornit, že v případě kontrolního hlášení toto prodloužení bez sankcí platit nebude. Ovšem přiznání k DPH a kontrolní hlášení nemusí být odeslány ve stejném okamžiku.

 

OPAKUJI LHŮTY PRO PODÁNÍ :

Přiznání k DPH – termíny dané daňovým kalendářem + 5 pracovních dnů (bez sankcí) dle § 250 DŘ

Kontrolní hlášení – nejpozději do 25 dnů po končení kalendářního měsíce (nebo čtvrtletí u fyzických osob – čtvrtletních plátců)

 

Kontrolní hlášení – nová povinnost pro plátce DPH od 1.1.2016

Od 1. 1. 2016 vzniká plátcům DPH nová povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení, a to výhradně elektronickou formou. Kdy je nutné učinit první podání a jakým způsobem jej můžete odeslat?


Novelizací zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, vzniká od 1. 1. 2016 plátcům DPH nová povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Je to nový druh daňového tvrzení a obsahuje vybrané údaje o plněních, které plátce vykazuje ve svém daňovém přiznání k DPH. Kontrolní hlášení je založeno z velké části na údajích ze současné evidence pro účely DPH.Kontrolní hlášení se bude podávat za období, ve kterém plátce zejména:

  • přiznává daň na výstupu (tj. vyplňuje řádky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10, 11, 12 a 13 daňového přiznání k DPH),
  • uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (tj. vyplňuje řádek 25 daňového přiznání k DPH),
  • uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu (tj. bude vyplňovat řádky 40, 41 daňového přiznání k DPH),
  • uskutečnil nebo přijal příslušná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

Prvním obdobím, za které se podává první kontrolní hlášení, je leden 2016, respektive 1. čtvrtletí 2016.

Jak podat kontrolní hlášení?

Podat kontrolní hlášení je nutné výhradně elektronickou formou. Pozor, kromě kontrolního hlášení budou od roku 2016 všichni plátci DPH bez výjimky podávat daňová přiznání k dani z přidané hodnoty pouze elektronicky.

Datovou zprávu můžete odeslat prostřednictvím:

  • daňového portálu – aplikace EPO na www.daneelektronicky.cz. Tento způsob odeslání vám zabezpečí ověření správnosti formátu a struktury datové zprávy. Pro jednoznačnou identifikaci podatele je možné využít jeden z následujících způsobů:
    • uznávaný elektronický podpis,
    • přihlašovací údaje do datové schránky,
    • dodatečné potvrzení za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení (tzv. e-tiskopis),
  • datové schránky.

Zavedením kontrolního hlášení nevzniká povinnost zřídit si datovou schránku ani uznávaný elektronický podpis.

Co je kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení nenahrazuje daňové přiznání, jedná se o institut zcela odlišný. Ačkoliv je kontrolní hlášení díky použitému označení slovem „hlášení“ řádným daňovým tvrzením podle daňového řádu, nejde o tvrzení daně jako takové. Nicméně správce daně může získané údaje využít při správě daní a případně i při stanovení výše daně.

Kontrolní hlášení vychází z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, kterou jsou plátci daně již v současnosti povinni vést podle § 100 zákona o DPH. Vzhledem k tomu, že údaje uváděné v kontrolním hlášení odpovídají údajům dosud vykazovaným ve výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti, je povinnost podání tohoto výpisu zrušena společně se zavedením kontrolního hlášení (tj. od 1. 1. 2016).

Podobně jako u daňového přiznání i u kontrolního hlášení má plátce povinnost tvrzení a důkazní břemeno toho, co tvrdil, nebo tvrdit měl.